Lidé, kteří nosívali tyhle dlouhé torny, se toulali krajem proti toku dolní Mže, aby v jejím romantickém skalnatém údolí zakládali svá malá ohniště. Srdcem dlouhé torny býval stanový dílec, stočený do úhledného válce, kam se dalo zabalit vše potřebné k úspornému životu v lese. Trampové a první chataři, kteří našli své srdce v povodí téhle řeky, táhli od večerního vlaku z Nových Dvorů ke svým tábořištím, chatám nebo do některé z vesnických hospůdek. Ti, kteří hledali opravdovou samotu, pročesávali odlehlé kaňony Ošelínska nebo mířili na Bezdružicko, kraj lázeňských pramenů.

Kolem přehrady Hracholusky vede frekventovaná železniční trať Praha-Plzeň-Cheb, která zpřístupňuje údolí v celé jeho délce. Pro tuto oblast bývají využívány především stanice Plešnice, Pňovany zastávka, Pňovany žel. st., Sulislav zastávka a Vranov. Milovníci divoké Mže ale tyto zastávky většinou míjí a pokračují dále proti proudu toku, na horní řeku. Za Stříbrem se totiž údolí ještě více uzavírá a vytváří nádherný kaňonovitý úsek dostupný ze stanice Svojšín, Ošelín nebo Pavlovice.

My však vystupujeme již v Pňovanech. Zavíráme dveře posledního vagonu, nahazujeme tornu na záda, čekáme, až vlak zmizí za posledními vysokými smrky a vydáváme se toulat krajem dolní Mže kolem přehrady Hracholusky.

NOVÝ DVŮR

Železniční stanice Pňovany (dříve Nový Dvůr u Stříbra) je výhodné místo pro pěší toulky do okolí přehrady. Nachází se totiž zhruba v polovině délky nádrže. Můžeme ji tedy využít pro výlety všemi směry nebo také jako přestupní stanici na Pacifik. Tato lokální železniční trať vede přes legendární Pňovanský most a opouští tak definitivně údolí Mže. Pokračuje nádherným krajem polí a luk do okolí Konstantinových Lázní pod Hradišťským vrchem. Malá nádraží a zastávky na této trati se svými jmény jako Blahousty, Trpísty, Cebiv, Strahov jsou romantika sama.

Ale vraťme se ještě na malou chvíli na pňovanské nádraží. Za nádražní budovou bývala kdysi v provozu oblíbená výletní restaurace – Lojzovna.  Zde měli možnost osvěžení orosenou plzničkou lidé čekající na příjezd svého vlaku. Bylo to také místo, kde se scházeli dělníci, chataři, trampové a výletníci. Ti většinou dále pokračovali Bezdružickou lokálkou do údolí Hadovky a Úteráku. Některé šťastnější party obsadily opuštěné vojenské pevnůstky. Ty se stávaly již od počátku přirozeným útočištěm trampů, což je tady na Plzeňsku typický jev.

Sem na Neuhof táhli s nedělním soumrakem na vlak chataři, kteří měli v údolí přehrady ty první chaty a boudy. Všechny potřebné věci museli mít na zádech s sebou. Těžké tlumoky, vaky s konzervami a pečivem přenášeli často za bouřlivých nocí ke svým chatám, kde rozděláním ohně v malých kamínkách vznikla teprve ta pravá pohoda. Do vzdálenějších míst za Novým mostem a okolí Rájova usnadnilo situaci vybudování výletní zastávky Pňovany.

Pokračování příště…

/ Nezařazené